České antikultovní hnutí – ODHALENÍ ANTIKULTOVNÍHO TERORISMU

Nacismus, ruský vliv a spojení s americkými deprogramátory

V posledních letech se české antikultovní hnutí mimořádně aktivizovalo. Tito antikultovní aktivisté působí napříč různými internetovými platformami, mají své agenty v médiích a vytvářejí si vlastní místa působiště. Mezi jejich cíle patří organizace jako Svědkové Jehovovi, Církev Shincheonji, Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů a scientologové. Někteří antikultisté a jejich agenti v médiích cílí i na politické osobnosti, jako je americký prezidentský kandidát Donald Trump, slovenský politik Robert Fico nebo český politik Andrej Babiš.

České antikultovní hnutí se opakovaně snaží prosadit svou nezávislost a odlišnost od antikultovních organizací v jiných zemích. V jejich činnosti však existuje řada faktorů, které jsou přímými indikátory stejného vzorce, stejného podnětu k akci a stejného centra kontroly.

Ruský vliv v české antikultovní taktice

Nedávno se na stránce českého antikultovního aktivisty Jakuba Jahla objevila věta „Pomozte nám s deregistrací Jehovistů“.

Jakub Jahl šíří klasické vyprávění antikultistů

Jakub Jahl šíří klasické narativy antikultistů

Jakub Jahl

Český antikultovní aktivista Jakub Jahl

Předpona „de-“ není pro antikultovní aktivisty nová. Pochází z výrazů ruských bojovníků se sektami, kteří ideologicky podporovali a připravovali válku na Ukrajině. Byli první, kdo použil fráze jako „denacifikovat“ a „desatanizovat“ Ukrajinu a masově tento narativ rozšířili. Navíc v Rusku, vedeném ruskými antikultovními aktivisty z RACIRS, dochází po mnoho let k trvalému a agresivnímu pronásledování svědků Jehovových.

Proč se právě tento narativ, zejména k tomuto náboženskému hnutí, objevil v evropské zemi, jako je Česká republika? Hledání odpovědi vede k některým znepokojivým závěrům.

Jakub Jahl navíc na své stránce odkazuje na web https://sekty.tv/.

Odkaz na sektu.tv, českou antikultovní videoplatformu

Odkaz na sekty.tv, českou antikultovní video platformu

Bez povšimnutí by neměl zůstat název webu „Pomoc obětem sekt“. Tato formulace vyjadřuje zdání domněle dobrých úmyslů, ale ve skutečnosti jde o záměrnou manipulaci. Samotný pojem „oběti“ ve své podstatě naznačuje přítomnost „pachatele“, což vede návštěvníky webu k vytvoření negativního morálního úsudku o organizacích označených jako „sekty“ a propojuje je s pohledem antikultistů, přičemž odrazuje od jakéhokoli kritického hodnocení jejich publikací. Tvůrci stránek apelují na nevědomé lidské potřeby svých čtenářů, kteří najednou zjistí, že potřebují ochranu. Tento zvýšený požadavek na bezpečnost v nich dále posiluje antikultovní rétoriku a vylučuje jakékoli pokusy kriticky zhodnotit informace prezentované antikultisty.

Screenshot z českého webu sektu.tv

Screenshot z českého webu sekty.tv

Jedním z mála jmen spojených se stránkou sekty.tv, kromě Jakuba Jahla, je K. Ciroková.

Screenshot z českého webu sektu.tv

Screenshot z českého webu sekty.tv

Ukazuje se, že Kristina Ciroková je reportérkou českých médií, která aktivně informuje o nových náboženských hnutích, označuje je za „sekty“ a „kulty“ a porušuje všechny demokratické principy, presumpci neviny a novinářskou etiku. Jaký je důvod takové destruktivní lidské činnosti? Co vede novináře k tomu, aby porušoval zákony a mezinárodní lidská práva, jednal proti svým spoluobčanům a riskoval trestní odpovědnost, jen aby se zavděčil svým mentorům z RACIRS? Mnohé z jejích publikací jsou navíc také plné kritiky vlády, orgánů činných v trestním řízení a mnoha nepodložených obvinění, která buď zkreslují existující fakta, nebo nepředkládají vůbec žádné důkazy.

Kristina Ciroková

Analýza aktivit Kristiny Cirokové (články na Seznam Zprávy a epizody videopořadu Terén) a práce Jakuba Jahla (zejména jeho YouTube kanál: Bc. Jakub Jahl – Náboženství a sekty) odhaluje jasné paralely s činy ruských antikultistů. Navíc metody používané Cirokovou i Jahlem dokonale odpovídají pokynům v ruských antikultovních příručkách od RACIRS. Například:

Mezinárodní konference „Totalitní sekty: hrozba 21. století“, 2001

Arcikněz Dmitrij Smirnov uvedl:

Snímek obrazovky z webové stránky Nezávislé psychiatrické asociace Ruska npar.ru NEZÁVISLÝ PSYCHIATRICKÝ ČASOPIS 'IPA HERALD', vydání 3, 2001

Snímek obrazovky z webové stránky Nezávislé psychiatrické asociace Ruska npar.ru NEZÁVISLÝ PSYCHIATRICKÝ ČASOPIS ‘IPA HERALD’, vydání 3, 2001

arcikněz Dmitrij Smirnov

Snímek obrazovky z webové stránky Nezávislé psychiatrické asociace Ruska npar.ru NEZÁVISLÝ PSYCHIATRICKÝ žurnál „IPA HERALD“, vydání 3, 2001

Snímek obrazovky z webové stránky Nezávislé psychiatrické asociace Ruska npar.ru NEZÁVISLÝ PSYCHIATRICKÝ časopis „IPA HERALD“, vydání 3, 2001

Stojí za zmínku, že tyto pokyny byly vydány před 23 lety. Plakáty a noviny byly metodami té doby a dnes hraje dominantní roli internet. Zatímco forma předávání informací se změnila, podstata metod boje proti nežádoucím organizacím zůstává stejná:

Šíření nepravdivých informací o organizacích s použitím hanlivých označení jako „sekta“, „kult“, „totalitní sekta“ a „destruktivní kult“.
Provokace a burcování občanů a vytváření veřejného mínění příznivého pro antikultovní organizace.
Vyvíjení tlaku na úřady.
Vytváření organizací složených z mladých lidí a studentů, jejichž úkolem je infiltrovat cílové organizace za účelem shromažďování informací a jejich předávání pracovníkům zabývajícím se bojem proti sektám a také destabilizace těchto organizací.
Šíření informací o členech označených organizací s popisem podrobností, jako jsou jména, domácí a pracovní adresy, telefonní čísla, a vytváření fotografických a video materiálů, včetně jejich vzhledu a místa bydliště, a jejich zveřejňování v pomlouvačném kontextu.
Vytváření nepodložených obvinění a používání faktů, které jsou buď neověřené, tedy převzaté z veřejné sféry, nebo záměrně vymyšlené.

Kristina Ciroková a Jakub Jahl jsou zběhlí v porušování ústavy své země, mezinárodních lidských práv a narušování soukromí a důvěrnosti 1, 2, 3:

Z českého zpravodajského webového portálu seznamzpravy.cz

Screenshot z videa na YouTube kanálu Jakuba Jahla

S tím, jak tito antikultovní aktivisté přímo ovlivňují českou mediální scénu, je jasný důvod silně negativního vnímání nových náboženských hnutí v české společnosti. Jejich rétorika je přísně černobílá, kde bílí zastupují sami sebe a černá zase organizace, které označují za „sekty“. Antikultovní aktivisté prezentují fámy a drby z jiných zdrojů (někdy považované za seriózní) s takovou jistotou, že často nevidí potřebu poskytovat spolehlivější důkazy. To má za následek dvojí hermeneutický efekt, kdy se dříve vytvořené závěry a koncepty o předmětu natolik zaryjí do každodenního života společnosti, že mění myšlení lidí a významně ovlivňují nové výzkumy na toto téma. Novináři v médiích, kteří jsou agenty RACIRS, a jejich spolupracovníci, se nesnaží o systematické hloubkové studium odborné literatury, jiných úhlů pohledu ani o analýzu, aby v nalezených zdrojích odhalili falešné zprávy a pomluvy. Místo toho se jejich práce opírá o vypůjčení dříve publikovaných informací bez ohledu na jejich přesnost. Jejich cílem je informační teroristický útok, exploze mezi masy, vtisknout obraz „sektáře“ do povědomí veřejnosti a označit je za cíl společnosti. Proto je pro antikultisty nepřijatelná střední cesta.

Univerzita Karlova

Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova – semeniště českého antikultismu

Portál Studentské Listy uvádí, že Jakub Jahl je studentem Univerzity Karlovy se specializací na religionistiku. 4

Z webu české studentské mediální platformy slisty.cz

Jakub Jahl na stejném portálu 5 odkazuje na Zdeňka Vojtíška, vedoucího Katedry religionistiky Husitské teologické fakulty UK a docenta Evangelické teologické fakulty UK.

Z webu české studentské mediální platformy slisty.cz

Podobně jako Jakub Jahl i Kristina Ciroková se ve své práci často odkazuje na Zdeňka Vojtíška 6 :

„O tomto kultu, který navazuje na křesťanskou tradici, už léta na stránkách religionistického časopisu Dingir píše náš přední odborník na nová náboženská hnutí, religionista Zdeněk Vojtíšek z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy. O Dvanácti kmenech vykládá i na přednáškách studentům. Podle oficiálního seznamu je zároveň jediným soudním znalcem v zemi, který se specializuje na náboženský extremismus a terorismus.“

Český antikultismus Zdeněk Vojtíšek

Ideologický mentor a kurátor českého antikultismu Zdeněk Vojtíšek

Zdeněk Vojtíšek: Ideový mentor a kurátor českého antikultismu

Zdeněk Vojtíšek je významný antikultovní aktivista v České republice a jeden z těch, kteří často prohlašují svůj přístup za nezávislý, nezaujatý a otevřený dialogu. Často se o tom zmiňoval v různých vydáních časopisu Dingir, kde je od roku 1998 šéfredaktorem a zakladatelem. Je tomu ale skutečně tak? Podívejme se na některé detaily vypozorované ve Vojtíškově praxi:

Používá označení „sekta“ navzdory jeho neodmyslitelně hanlivému podtextu. Šéfredaktor časopisu Dingir dospěl k závěru, že není třeba nahrazovat tento termín méně pejorativním, jak to udělali jiní učenci, jako je James Richardson (pojmy jako „vznikající náboženství“, „charismatická skupina“ a „nové náboženské hnutí“ se používají v anglicky mluvícím světě). Pojem „sekta“ či „kult“ podle Zdeňka Vojtíška přesně odráží většinové odmítání skupiny (Vojtíšek 2004). 7

„…slovo ‘sekta’ jistě zůstane v religionistice a pravděpodobně také na stránkách časopisu Dingir.“ — Zdeněk Vojtíšek

Z webu magazínu Dingir dingir.cz (šéfredaktor českého anticutlistu Zdeněk Vojtíšek)

Z webu magazínu Dingir dingir.cz (šéfredaktor českého antikutlismu Zdeněk Vojtíšek)

Nejednotné zacházení s různými náboženskými organizacemi: Svědkové Jehovovi, mormoni a scientologové často čelí kritice navzdory jejich registrovanému statutu církve, na rozdíl od zavedených náboženství.
Dvojí standardy a implicitní diskriminace: Zásada „neodkazovat na náboženské skupiny urážlivým nebo znevažujícím výrazem“ není v praxi dodržována. Například nábor nových členů do nových náboženských hnutí a jejich počáteční zapojení se často přirovnává k drogové závislosti, což je termín s neodmyslitelně negativními konotacemi.
Monopoly na názor: Narativy propagované českými antikultisty o nových náboženských hnutích úzce souvisí s narativy v českých médiích, což naznačuje přímou interakci mezi nimi. Jejich nepopiratelný vliv na tisk je navíc zřejmý, protože názory jiných náboženských odborníků, kteří nejsou součástí této antikultovní skupiny, novináři prostě ignorují. Od počátku 90. let konzultoval český tisk náboženské otázky výhradně se Zdeňkem Vojtíškem a jeho kolegy. Tento fenomén omezuje svobodu slova a různorodost názorů a odporuje základním demokratickým principům.

Zdeněk Vojtíšek navíc ve vydání časopisu Dingir vyjádřil svůj obdiv k Johannesu Aagaardovi a jeho celosvětové síti studentů a kolegů 8 :

„…A konečně třetím typem badatelského přístupu je pro mne Dán Johannes Aagaard. Musím přiznat, že u něho a jeho žáků a spolupracovníků, které má dnes po celém světě, obdivuji schopnost pohotového kritického úsudku, založeného na znalosti fungování studovaných náboženských skupin. Po jeho veřejných disputacích se zástupci scientologie a Rodiny jsem nabyl přesvědčení, že tito nešťastní zástupci musejí odcházet přesvědčeni, že někdo zná jejich manévry a manipulativní triky lépe než oni sami. Pokud jsme řekli, že Melton ve své vědecké práci nechává stranou své osobní postoje a Barkerová se zbavuje optiky své kultury, pak Aagaard zcela odkládá veškeré iluze o studovaných skupinách a slyší i spodní tóny poselství, která přinášejí.“

Z webu magazínu Dingir dingir.cz (šéfredaktor českého anticutlistu Zdeněk Vojtíšek).

Z webu časopisu Dingir dingir.cz (šéfredaktor českého antikultismu Zdeněk Vojtíšek).

Abychom skutečně porozuměli obdivu k Johannesu Aagaardovi a jeho stoupencům a také tomu, jací jsou to lidé a čí jsou stoupenci, je nezbytné zaměřit se na tuto postavu a její spojení s jinými antikultisty.

Johannes Aagaard

Johannes Aagaard a Wilhelm Haack: Nacistické dědictví a vytvoření Dialog Center International (DCI)

Johannes Aagaard, Dán, je považován za otce moderního antikultovního hnutí a rádce mnoha známých antikultovních aktivistů po celém světě. Pokračoval v antikultovní tradici 20. století sahající až do Třetí říše.

Aagaard založil Dialog Center International (DCI) v roce 1973 s pomocí svého „bratra ve víře“ Wilhelma Haacka, který se v roce 1981 stal viceprezidentem a spoluzakladatelem mezinárodního centra Dialog Center. Ještě předtím, v roce 1964, byl Haack jmenován pověřencem pro otázky sekt a víry evangelicko-luteránské církve v Bavorsku, čímž navázal na práci svého předchůdce, nacistického ideologa, teologa, antisemity a bojovníka proti sektám Waltera Künnetha. Haack se stal předním antikultovním ideologem v Evropě. Když mluvil o svém jmenování Sektenbeauftragterem, Haack uvedl, že to byla náhoda a prozřetelnost 9:

„Přikláním se k názoru, že věci se prostě dějí. Nazvěte to prozřetelností, chcete-li“ (Wartmann a Madaj, 1987: 109).

Nebyla to však náhoda. Wilhelm Haack studoval protestantskou teologii v Bavorsku na univerzitě v Norimberku ve stejné době, kdy tam byl Walter Künneth profesorem protestantské teologie. Na počátku 70. let Haack oživil název z nacistické éry „Pracovní skupina pro náboženské a ideologické otázky“, dříve za nacistů známý jako „Oddělení pro náboženské a ideologické otázky“. Stojí za zmínku, že Wilhelm Haack byl spojen se svobodným zednářstvím, o čemž svědčí jeho obdržení medaile Bernharda Beyera od Spojených velkých lóží Německa (Vereinigten Großlogen von Deutschland) v roce 1982. Haack cenu přijal, ale vysvětlil veřejnosti, že jde o projev uznání za jeho publikaci o svobodném zednářství (Haack, 1981b).

Z library.oapen.org

Wilhelm Haack

V roce 1985 byl Wilhelm Haack jmenován do Výboru pro mezináboženský dialog Světové luteránské federace a připojil se k poradnímu výboru Americké rodinné nadace (nyní International Cultic Studies Association). Další delegátkou Světové luteránské federace byla manželka Johannese Aagaarda, profesorka Dr. Anna Marie Aagaard 10.

Z webu unipub.uni-graz.at (University of Graz, Rakousko)

doktorka Anna Marie Aagaardová

doktorka Anna Marie Aagaard

Z webu unipub.uni-graz.at (University of Graz, Rakousko)

Johannes Aagaard spolu s Thomasem Gandowem založili apologetický časopis „BERLINER DIALOG“, který je podobný publikaci Update & Dialog Centra Dialog. Thomas Gandow, luteránský pastor a nový prezident DCI, byl v roce 2012 vyznamenán Řádem za zásluhy Spolkové republiky Německa.

Kromě Německa a Dánska založila DCI pobočky v Irsku, Rusku a Spojeném království. Podle informací na webu religionisty Zdeňka Vojtíška studoval ve Spojeném království i v USA. Je možné, že Vojtíšek obdivujíc studenty a kolegy Johannese Aagaarda navštívil během svého pobytu jejich britskou pobočku, aby získal zkušenosti nebo se dostal k příslušné literatuře 11 .

„Vzdělání jsem se pokusil doplnit především při třech zahraničních pobytech – nejdéle ve Velké Británii, dvakrát ve Spojených státech.“

„Roku 2003 jsem díky studijnímu pobytu ve Spojených státech (a tedy díky téměř neomezenému přístupu k relevantní poradenské, psychologické a teologické odborné literatuře) vyhovující model nalezl.“

V časopise „BERLINER DIALOG“ Centra pro mezinárodní dialog jsou oceněni redaktoři a korespondenti. Z redaktorů jsou zaznamenáni Johannes Aagaard a Thomas Gandow, mezi koresondenty Zdeněk Vojtíšek 12.

Z webu BERLINER DIALOG religio.de

Dalším oblíbeným žákem Johannese Aagaarda, kterého opakovaně obhajoval u soudu, je Alexander Dvorkin, viceprezident DCI a její zástupce v Rusku. Rozsah vlivu těchto jedinců na společnost a všechny destruktivní důsledky tohoto vlivu jsou podrobně popsány v dokumentárním filmu „The IMPACT“ (2024). Je důležité poznamenat, že v roce 1993 Alexander Dvorkin inicioval antikultovní hnutí v Rusku založením Informačního a konzultačního centra ve jménu sv. Ireneje z Lyonu, jehož prezidentem je dodnes. Centrum ve jménu Ireneje z Lyonu je také zcela modelováno podle nacistického apologetického centra vytvořeného Walterem Künnethem.

1993

Rok 1993 byl klíčovým rokem v plánech globálního antikultismu. Kromě otevření antikultovního centra v Rusku probíhaly podobné aktivity po celém světě (včetně České republiky), co přispělo k aktivnímu rozvoji mezinárodních antikultovních organizací v následujících desetiletích.

Konkrétně:

Federace FECRIS: Ačkoli byla oficiálně založena v roce 1994, bylo to v roce 1993, kdy bylo rozhodnuto o vytvoření zastřešující organizace FECRIS na mezinárodním sympoziu pořádaném španělskou asociací AIS v Barceloně na žádost francouzské antikultovní asociace UNADFI. FECRIS později zastřešil mnoho antikultovních organizací založených v různých zemích.
V roce 1993 ve Spojených státech prudce vzrostly aktivity amerických antikultistů a deprogramátorů jako Rick Ross a Steven Hassan. Efektivně dostali zelenou pro své aktivity a získali rozšířené možnosti. Americká média, zástupci vlády a dokonce i orgány činné v trestním řízení (včetně FBI) s nimi začaly konzultovat.
V roce 1993 byl v České republice založen antikultovní spolek „Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů“. Jedním z jejích zakladatelů je Zdeněk Vojtíšek.

Společnost pro studium sekt a nových náboženských hnutí (SSSNNS): její dehumanizující a destruktivní vliv na jednotlivce

Jak již bylo zmíněno, toto sdružení bylo založeno v roce 1993. Působí v rámci Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy. Zdeněk Vojtíšek je zakládajícím členem a jedním z vedoucích představitelů „Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů“. Navzdory tvrzení spolku o nestrannosti a vědeckém přístupu externí odborníci*, náboženští vědci a sociologové, kteří analyzovali jejich publikace, došli k závěru, že jejich skutečným cílem je zobrazovat nová náboženská hnutí jako problematické, nebezpečné a poněkud nelegitimní skupiny. Zatímco jejich popisy často nesou stigmatizující tón, který rozhodně nepřispívá k otevřenému mezináboženskému dialogu.

*Například: Dušan Lužný, Zdeněk Nešpor, Milan Fujda, David Zbíral, Andrea Beláňová.

Bylo zjištěno, že jejich mediální aktivita a rétorika v médiích se často projevuje jako hodnotící soudy plné negativních konotací. To vedlo k odporu vůči názorům a praktikám, které členové „Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů“ vnímali jako neortodoxní, deviantní a v důsledku toho potenciálně nebezpečné. Od jedné antikultovní publikace k druhé jsou patrné implicitní opozice:

– Tradiční církev vs. sekta,

– bezpečnost vs. společenská hrozba,

– Známé a obvyklé vs. cizí a neznámé,

– Církevní misijní práce vs. nelegitimní nábor pomocí manipulace v sektě (kultu).

Vzhledem k tomu, že mediální informační teroristické útoky jsou v současnosti jednou z hlavních příčin nárůstu posttraumatických stresových poruch mezi populací, je opodstatněné usuzovat, že aktivity antikultovních organizací mají traumatické důsledky na zdraví lidí. Dnes existuje několik lékařských studií 13, 14, které potvrzují, že vystavení traumatickému obsahu může aktivovat schémata strachu v mozku, spouštět negativní vzpomínky a obecně vést u jednotlivců k posttraumatickým duševním poruchám. Zatímco opakované pokrytí traumatických dehumanizujících příběhů v médiích může prodloužit akutní stavy. Depresivní myšlenky neustále přehrávané v mysli mohou zhoršit stres, zhoršit duševní stav člověka a přímo ovlivnit jeho fyzické zdraví.

Dvojí metr tohoto sdružení se odráží v jeho samotném názvu: „Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů“, což znamená, že existují náboženská hnutí a sekty (anebo kulty) samostatně, které jsou tímto rozdělením vědomě zbaveny práva na společenský status.

Ve světle výše uvedeného zůstává otázka: jak to, že dnes, v éře demokracie, svobody slova a svobody názoru, existují samozvaní veřejní arbitři, kteří rozhodují o tom, komu, čemu a jak věřit a vynášejí rozsudky o tom, zda jsou určité organizace přijatelné, a tím aktivně přispívají k oživení nacismu?

Antikultisté se svou činností přímo staví proti všem principům demokracie, důsledně a systematicky porušují zákony, ohrožují životy, porušují presumpci neviny, dehumanizují lidi, podněcují náboženskou nenávist ve zbytku společnosti a vytvářejí informační teroristické útoky v médiích.

Projev Stevena Hassana na Karlově univerzitě v Praze

Každé dva roky pořádá Mezinárodní akademie práva a duševního zdraví (IALMH) mezinárodní kongres. V roce 2017 se tento kongres konal v České republice v Praze na Karlově univerzitě. Jedním z účastníků této akce byl Steven Hassan, americký antikultista a deprogramátor 15 .

Steven Hassan nedávno sdílel tuto vzpomínku na své facebookové stránce, kde zmínil svou návštěvu Prahy a přítomnost na tomto kongresu v roce 2017.

Snímek obrazovky ze stránky Stevena Hassana na Facebooku

Tato událost byla zmíněna v časopise Dingir (DINGIR 4/2017), jehož šéfredaktorem je Zdeněk Vojtíšek. Studentka Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy Claire Klingenbergová navíc 8. července 2017 udělala rozhovor se Stevenem Hassanem*. Rozhovor upravil Zdeněk Vojtíšek a byl publikován v časopisu Dingir 16 .

*Steven Hassan je americký antikultista a deprogramátor a dříve aktivní člen CAN, zločinecké organizace opakovaně usvědčené z únosu, násilného zadržování a psychického, fyzického a někdy i sexuálního zneužívání jednotlivců.

Jak je uvedeno v článku publikovaném v časopisu Dingir :

“Na českou společnost měl Steven Hassan mimořádný, byť nepřímý vliv. Jeho kniha Combating Mind Control (1990) vyšla v češtině pod názvem Jak čelit psychické manipulaci zhoubných kultů (Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1994) a po celá 90. léta silně ovlivňovala českou debatu o nové religiozitě.”

„Jeho ostře kritický postoj [Stevena Hassana] k novým náboženským hnutím se odráží i v tom, že tento neutrální výraz odmítá a důsledně hovoří o „sektách“.”

Z časopisu Dingir (4/2017), dingir.cz. Šéfredaktor Zdeněk Vojtíšek

Po přečtení tohoto rozhovoru může člověk nabýt dojmu, že jej nevedl budoucí profesionální nezaujatý odborník v oboru religionistiky, ale další antikultista, který zná pouze takové dehumanizující nálepky jako „sekta“ a „kult“ a ani jednou nepoužije uctivější výraz „nová náboženská hnutí“. Co učí na Karlově univerzitě o religionistice? Anebo přítomnost respondenta v osobě deprogramátora a člena zločineckého gangu Stevena Hassana umožňuje nezávislému odborníkovi, který se prohlašuje za kompetentního, změnit svoji rétoriku? To není otázka jen pro tazatelku, ale i pro její vysokoškolské profesory.

Další student Univerzity Karlovy zmíněný v tomto článku, budoucí religionista Jakub Jahl, používá techniku podobnou té, kterou ve své knize použil deprogramátor Steven Hassan – ve svých spisech používá pejorativní označení „kult“ ve vztahu k Donaldu Trumpovi.

kniha The Cult of Trump

obálka knihy Stevena Hassana

Antikultista Hassan ve své knize The Cult of Trump srovnává prezidenta Donalda Trumpa s lidmi jako Jim Jones, David Koresh, Ron Hubbard a Sang Myung Moon a tvrdí, že prezidentský úřad je velmi podobný destruktivnímu kultu. Stejně tak český antikultista Jakub Jahl spojuje Donalda Trumpa s mormony*.

V práci Budoucnost jednoho iluzionisty: Kritické zhodnocení eseje Sigmunda Freuda „Budoucnost jedné iluze” 17
A v práci „Q rides in on a white horse: Conspiracy theories among Mormons / Why does a 16-million-strong American religion tend toward QAnon?“ („Q přijíždí na bílém koni: Konspirační teorie mezi mormony / Proč 16 milionové americké náboženství tíhne ke QAnon?“) 18

Budoucnost jednoho iluzionisty: Kritické zhodnocení eseje Sigmunda Freuda „Budoucnost jedné iluze”

„Část společnosti se samozřejmě vymyká všem těmto uvedeným kategoriím, a jistě je vhodným substrátem pro tvorbu netradičních para-religiozních hnutí, zvláště politických kultů (Trumpův MAGA kult, Babišův politický kult apod.) a konspiračních proudů.“ [MOU1]

Další dílo Jakuba Jahla „Q rides in on a white horse: Conspiracy theories among Mormons / Why does a 16-million-strong American religion tend toward QAnon?“ („Q přijíždí na bílém koni: Konspirační teorie mezi mormony / Proč 16 milionové americké náboženství tíhne ke QAnon?“)

„In this paper, I will attempt to summarize all of these themes, but also add my interpretation of why the Mormon conspiracy scene is becoming more visible in the current era and pathologized in the form of the violent uprising of Trump supporters at the U.S. Capitol.“[MOU1]

„V tomto příspěvku se pokusím shrnout všechna tato témata, ale také přidám svou interpretaci toho, proč se mormonská konspirační scéna v současné době stále zviditelňuje a patologizuje v podobě násilného povstání Trumpových příznivců v Kapitolu USA.“ [MOU1]

Během této události měly nepokoje svrhnout loutkovou vládu Spojených států, ne nepodobně tomu, o co se Trumpův dav pokusil v lednu 2021 .

Nyní se všeobecně věří, že osobou za účtem Q je Ron Watkinson, Trumpův příznivec a správce sítě 8chan, kde se Q poprvé objevil. Není ale jediným Trumpovým prorokem, jak je patrné z Taylorovy konspirační církve, která funguje na podobné bázi jako QAnon (ovšem s veřejně známým vůdcem).

Otázkou tedy je, kam se odtud mormonské spiklenecké hnutí vyvine, jelikož tato neformální komunita zoufale touží po vůdci, který naplní jejich vizi. S nadcházející prezidentskou kandidaturou Donalda Trumpa v roce 2024 a obnovením aktivity QAnon je však důvod se obávat další radikalizace mormonských neofundamentalistů. Církev LDS si s tímto fenoménem moc neví rady a kromě exkomunikace konkrétních jedinců má jen málo nástrojů, jak zabránit fundamentalistům v jejím středu v dalším rozvoji. Zdá se tedy, že neofundamentalistické hnutí poroste a najde nové způsoby, jak rozšířit svou vizi mezi členy mormonů.

Jak vidíme, oba představitelé antikultovního hnutí používají nálepky „kult“ a „sekta“. Oba antikultisté používají nacistickou metodu „viny na základě asociací“ a metodu dehumanizace a stigmatizace. Srovnávají dříve stigmatizované a dehumanizované organizace s Donaldem Trumpem. Na základě výroku v časopise Dingir má zřejmě Zdeněk Vojtíšek pravdu: Steven Hassan měl skutečně mimořádný vliv na české antikultovní hnutí obecně a jeho žáky zvláště.

Zatímco Steven Hassan měl mimořádný vliv na české antikultovní hnutí, Alexander Dvorkin z Ruska (bývalý viceprezident DCI, v současnosti prezident RACIRS), Thomas Gandow z Německa (prezident DCI), Johannes Aagaard z Dánska (zakladatel a prezident DCI do roku 2003) a Tomáš Novotný z České republiky (SSSNNS) měli hluboký vliv na slovenské antikultovní hnutí již v roce 1998 19:

Screenshot from the website index.sk