Tento článek je pokračováním série publikací o propojení agentů mezinárodní antikultovní sítě s ruskými zpravodajskými službami. Předchozí články (1. část a 2. část) pojednávaly o vazbách mezi členy lotyšské pobočky FECRIS a odhalenou agentkou FSB, lotyšskou poslankyní Tatjanou Ždanokou. Zde se budeme zabývat vlivem FSB na mezinárodní antikultovní síť prostřednictvím jejích ruských představitelů.
Stojí za to připomenout, že ideologické a koordinační centrum mezinárodního antikultismu se v současnosti nachází v Rusku: je jím ruské pronáboženské sdružení RACIRS v čele s Alexandrem Dvorkinem. Předseda ruského RACIRS od roku 2009 působil také jako viceprezident evropské antikultovní federace FECRIS a od roku 2022 je členem správní rady FECRIS. Alexandr Dvorkin byl opakovaně přistižen v úzkém kontaktu s osobami a organizacemi přímo napojenými na FSB (současný nástupce sovětské KGB). Příslušné skutečnosti již byly částečně odhaleny na portálu actfiles.org.
Vazby na FSB se neomezují pouze na předsedu RACIRS: na tuto zpravodajskou službu jsou napojeni i další ruští antikultisti. Je pozoruhodné, že to některým z nich nebrání v účasti na konferencích FECRIS v evropských zemích a v členství ve federaci.
Prozkoumejme aktivity kolegy Alexandra Dvorkina, Romana Silantjeva, na základě jeho vlastních prohlášení o práci pro FSB, jakož i jeho protiukrajinské aktivity a úzké vazby na evropské a americké antikultisty.
Foto: Roman Silantjev a Alexander Dvorkin
Napojení Romana Silantjeva na FSB
V roce 2019 Roman Silantjev potvrdil, že spolupracuje s FSB. Podle jeho slov přednáší zpravodajským důstojníkům o destruktologii a vypracovává odborné zprávy o teroristických organizacích. [1]
Snímky obrazovky pocházejí z ruského zpravodajského portálu INTERFAX [1]
Destruktologie je obor, který v roce 2019 vymyslel Roman Silantjev. Jak sám tvůrce destruktologie přiznal: „No ano, před dvěma lety jsem přišel s novou aplikovanou vědou. Mnoho doktorů věd se tím provinilo. Má se za to, že nejste skutečným doktorem, pokud nevymyslíte nějakou novou vědu.“ [2]
„Je to jakási značně rozšířená sektologie, která nám umožňuje zabývat se nejen kulty a sektami, ale také mágy, psychokulty, subkulturami mládeže, teroristy a vůbec vším, co je nebezpečné pro lidskou duši…“ [3]
Za zmínku stojí, že pro FSB vypracovává znalecké posudky. V roce 2009 byl Roman Silantjev jmenován místopředsedou Rady expertů pro státní hodnocení náboženství při ruském ministerstvu spravedlnosti. Předsedou rady byl jmenován Alexander Dvorkin. Je celkem logické předpokládat, že tito dva antikultisté spolupracují s FSB při sestavování náboženských znaleckých posudků přinejmenším od počátku fungování rady v roce 2009. Avšak vzhledem k tomu, že jmenování do takových funkcí na ruském ministerstvu spravedlnosti, jaké zastávají předseda RACIRS Dvorkin a jeho kolega Silantjev, se neobejde bez dohledu ruských zpravodajských služeb, je pravděpodobné, že jejich spolupráce s FSB začala dávno před samotným jmenováním.
Mimochodem, v témže roce 2009 se v Petrohradě konalo mezinárodní antikultovní sympozium FECRIS, na kterém byl Alexander Dvorkin zvolen novým viceprezidentem FECRIS. Úloha Petrohradu jako centra koordinace a interakce ruských zpravodajských agentů s jejich kolegy působícími v jiných zemích a místa setkávání agentů s jejich nadřízenými byla již dříve odhalena v článku „Způsoby infiltrace agentů FSB v Evropě. Antikultovní hnutí je jen jedním z nich: část 1“.
V současné době se bez Silantjevovy účasti neobejde téměř žádný soudní spor o zákaz náboženské organizace v Rusku.
Roman Silantjev na kongresu FECRIS v Sofii, Bulharsko
V roce 2016 se v bulharské Sofii konala konference FECRIS, které se zúčastnili její členové z různých zemí. Oficiální dokumenty potvrzují, že mezi účastníky byl i Roman Silantjev. [4], [5]
Snímky obrazovky z webových stránek FECRIS [4]
Snímky obrazovky z webových stránek FECRIS [5]
Vedle Alexandra Dvorkina a Romana Silantjeva se konference zúčastnili Branka Dujmić-Delcourt, Luigi Corvaglia, André Frédéric, Janja Lalich a další zástupci antikultovní sítě z Francie, Belgie, Chorvatska, Itálie, Španělska, Bulharska, Švýcarska, Německa, Rakouska, Velké Británie, Finska a USA. [6]
Snímky obrazovky z webových stránek sectes-info.com, sekce „FECRIS – Stanovy a členové“. Záznamy z konference v Sofii v roce 2016
Snímky obrazovky z webových stránek sectes-info.com, sekce „FECRIS – Stanovy a členové“. Záznamy z konference v Sofii v roce 2016
Bývalý prezident společnosti MIVILUDES Serge Blisko vystoupil na pódiu společně s Romanem Silantjevem a Alexandrem Dvorkinem. [7] Články na actfiles.org se již dříve zmiňovaly o členech MIVILUDES, kteří se kompromitují tím, že podporují ruskou okupaci Krymu. Připomeňme, že v roce 2019 se další bývalý předseda MIVILUDES Georges Fenech stal členem delegace vedené francouzským poslancem Thierry Marianim, která navštívila okupovaný Krym. Cestu financovala a organizovala ruská vláda. Mezi těmi, kdo delegaci přivítali, byl i Leonid Sluckij, předseda výboru pro mezinárodní záležitosti ruské Státní dumy. Účelem francouzské delegace bylo předvést, jak se údajně daří Krymu pod ruskou okupací.
* MIVILUDES je francouzská vládní agentura zřízená pro boj proti tzv. sektám, která je známá svou úzkou a dlouhodobou spoluprací s FECRIS a ruskými antikultisty.
Snímky obrazovky z webových stránek The European Times [7]
Role Romana Silantjeva ve Světové ruské lidové radě (WRPC) založené Ruskou pravoslavnou církví
Vyšetřování aktivit Dvorkinova kolegy, antikultisty Romana Silantjeva, a funkcí, které zastával v různých organizacích, vrhá nové světlo na návštěvu francouzské delegace na Krymu v roce 2019 a zapojení antikultovního aktéra a bývalého prezidenta MIVILUDES Georgese Fenecha do této návštěvy. Nyní prozkoumejme některé aspekty Silantjevovy činnosti.
Od roku 2006 se Roman Silantjev aktivně angažuje ve Světové ruské lidové radě (WRPC), kterou založila Ruská pravoslavná církev (RPC). WRPC vznikla v roce 1993 z iniciativy tehdejšího metropolity Kirilla (Gunďajeva), nyní patriarchy RPC. [8] Je zajímavé, že WRPC vznikla ve stejném roce, kdy Alexandr Dvorkin pod záštitou RPC zahájil v Rusku antikultovní hnutí a založil Centrum náboženských studií ve jménu hieromučíka Ireneje, lyonského biskupa.
* V témže roce 1993 byly synchronně s Ruskem zahájeny antikultovní aktivity i v dalších zemích světa, mimo jiné ve Španělsku, kde na antikultovním sympoziu zazněla myšlenka na vytvoření francouzského FECRIS, a v České republice, kde bylo založeno antikultovní sdružení Společnost pro studium sekt a nových náboženských hnutí.
Snímky obrazovky z oficiálních stránek patriarchy Ruské pravoslavné církve [8]
WRPC v současné době vede patriarcha Kirill, do roku 2024 byl jejím viceprezidentem pravoslavný oligarcha Konstantin Malofejev, zakladatel televize Tsargrad TV. [9] Malofejevem vlastněný cargradský portál často cituje antikultistu Romana Silantjeva. Silantjev dříve působil jako výkonný ředitel programů WRPC. Dnes stojí v čele Centra pro lidská práva WRPC [10] a zasedá v prezidiu WRPC spolu s osobnostmi, jako jsou Sergej Šojgu, Jelena Mizulina, Vladimir Medinskij, Alexandr Dugin a Leonid Sluckij. [11]
Připomeňme, že Leonid Sluckij byl zmíněn výše v souvislosti s návštěvou francouzské delegace na Krymu, jejímiž členy byli Thierry Mariani a bývalý předseda MIVILUDES a antikultista Georges Fenech. Jak se ukázalo, francouzský poslanec Thierry Mariani, který delegaci vedl, navštívil Krymský poloostrov již dříve v letech 2015 a 2016, rovněž na pozvání Sluckého. Klíčovou postavou financující tyto cesty byl pravoslavný oligarcha Konstantin Malofejev. Na tuto skutečnost upozornil v roce 2015 server The Insider v investigativním článku „Francouzský polibek: Jak francouzští poslanci pomáhají propagovat Kreml“. [12]
Snímky obrazovky z webu The Insider
„Skupina deseti francouzských poslanců včera navštívila Krym, poté se setkala s předsedou Státní dumy Sergejem Naryškinem, deklarovala uznání připojení poloostrova k Rusku a kritizovala mezinárodní sankce proti Ruské federaci. The Insider se na členy francouzské delegace podíval blíže a rozpoznal mezi nimi známá jména. Tento článek je o tom, jak stejná skupina poslanců, ve Francii málo známá, objíždí různá města a účastní se akcí financovaných ‚pravoslavným podnikatelem‘ Konstantinem Malofejevem…“
Díky vyšetřování The Insider se ukázalo, že vazby Thierryho Marianiho sahají kromě Konstantina Malofejeva až k Sergeji Naryškinovi. O posledně jmenovaném bychom rádi hovořili podrobněji, protože Naryškin je ředitelem ruské Služby zahraniční rozvědky (SVR), která je nástupcem prvního hlavního ředitelství KGB, a nejbližším spojencem Vladimira Putina. Lotyšská poslankyně Tatjana Ždanoka rovněž přiznala, že se setkávala s Naryškinem i Putinem poté, co uniklé e-maily odhalily její práci pro ruskou rozvědku pod dohledem důstojníků Páté služby FSB. O tomto odhalení informoval server The Insider v článku „Exkluzivně: lotyšská poslankyně Evropského parlamentu je agentkou ruské rozvědky, potvrdily uniklé e-maily“ [13]:
„Uniklé e-maily mezi Ždanokou a jejími dvěma známými ruskými důstojníky obsahují výslovné a podrobné zprávy Ždanoky jejím nadřízeným, které popisují její práci evropského zákonodárce, zejména pokud jde o její oficiální povinnosti související s podporou prokremelských nálad v jejím rodném pobaltském regionu. Další korespondence zahrnuje domlouvání osobních schůzek mezi Ždanokou a jejím ruským prostředníkem v Moskvě nebo v Bruselu spolu s žádostmi o financování z ruských zdrojů, které by podpořily její politické aktivity v Lotyšsku a v Evropském parlamentu.“
„Podle e-mailů byl jejím prvním důstojníkem veterán FSB z petrohradského ústředního ředitelství, 74letý Dmitrij Gladej, který Ždanoku vedl přibližně od roku 2004 do roku 2013. Po roce 2013 byla Ždanoka v pravidelném kontaktu se Sergejem Belťukovem, agentem FSB od roku 1993.“
„Mohu dosvědčit, že jediní lidé, s nimiž jsem seděla u jednoho stolu, a to s jistotou, že jsou/byli důstojníky ruské FSB, jsou Vladimir Putin a Sergej Naryškin,“ řekla Ždanoka. (Naryškin je současným ředitelem ruské Služby zahraniční rozvědky (SVR), která je nástupcem prvního vrchního ředitelství KGB).“
O agentce FSB Tatjaně Ždanoce jsme se již zmiňovali v článku „Způsoby infiltrace agentů FSB v Evropě. Antikultovní hnutí je jen jedním z nich: 1. část“, v němž jsme si všimli, že mezi členy její politické strany Lotyšský ruský svaz (LKS) patří lotyšští antikultisté napojení na FECRIS, stejně jako kolegové Alexandra Dvorkina a další antikultovní agenti z různých zemí. Kromě toho se Ždanoka přímo stýkala se samotným Dvorkinem.
Přesto se vraťme k vyšetřování Thierryho Marianiho [12], které provedl The Insider. Výňatek z článku „Francouzský polibek: Jak francouzští poslanci pomáhají propagovat Kreml“ odhaluje hloubku jeho vazeb:
„O něco dříve tentýž Mariani navštívil Ekonomické fórum v Petrohradě a ještě dříve přijel do Paříže sám Naryškin, kde se setkal s Marianim a jeho kolegy.“
„Kdo platí všechny ty cesty? Není jasné, kdo financoval návštěvu francouzských delegátů tentokrát, ale v loňském roce se ukázalo, že sponzorem a organizátorem podobné akce byl podle ‚Anonymous International‘ ‚pravoslavný podnikatel‘ Konstantin Malofejev. Ten byl již dříve obviněn z ‚corporate raidingu‘ a bylo proti němu vedeno trestní řízení, které bylo rychle uzavřeno poté, co se aktivně podílel na organizování nepřátelských akcí na jihovýchodě Ukrajiny.“ Sám Thierry Mariani přiznal, že Malofejeva osobně zná.
Snímky obrazovky z webu The Insider
Tento článek se jen stručně dotýká činnosti dvou antikultovních agentů, ruského a francouzského, kteří jsou v různé míře spojeni s Konstantinem Malofejevem. Ačkoli se toto spojení může v ojedinělých případech zdát náhodné, není zdaleka výjimečné. Cíle, které sledují antikultovní agenti v evropských zemích, se často podezřele shodují s cíli jejich ruských protějšků, z čehož těží ideologové ruského světového narativu.
Vliv RPC a FSB na antikultovní hnutí navíc dále podkopává důvěryhodnost antikultistů. V této souvislosti nelze nezmínit, že Malofejev se po celou dobu rusko-ukrajinské války přímo podílel na informační a ideologické propagaci Ruského světa. Významně se také podílel na mediální přípravě vojenského konfliktu na východní Ukrajině.
Zde je třeba připomenout dlouhodobé protidemokratické aktivity ukrajinských antikultovních agentů řízených Alexandrem Dvorkinem. Působili jako mluvčí svých ruských nadřízených z RACIRS a prováděli operace s cílem destabilizovat Ukrajinu, demoralizovat její obyvatelstvo, verbovat nové agenty, ideologicky formovat ukrajinské občany, zavádět protidemokratickou nacistickou rétoriku do ukrajinských médií, která byla příznivá kremelským propagandistům, šířit dezinformace a propagandu a šířit ideologii Ruského světa. Podrobnější informace naleznete v článku „Evropo, otevři oči, jestli nechceš válku“.
Ve světle nových informací, které oba antikultisty spojují s významným ruským propagandistou a pravoslavným oligarchou Konstantinem Malofejevem, získává informační válka vedená mezi ukrajinskými občany naverbovanými agenty vydávajícími se za antikultovní aktivisty zcela nový rozměr. Ruský svět je pevně propojená síť a její agenti operují s vyladěnou organizací a koordinací, v dokonalém souladu se svým centrálním uzlem v Rusku. Výsledky úsilí této sítě dnes můžeme vidět v krveprolití a smrti nevinných ukrajinských civilistů.
Abychom pochopili, čemu v demokratických zemích napomáhají antikultovní agenti RACIRS, je třeba si povšimnout dalšího všeobecně známého faktu o Malofejevovi. Je považován za jednoho z hlavních sponzorů tzv. doněcké a luhanské lidové republiky (DNR a LNR), přičemž jeho spolupracovníci se přímo podíleli nejen na informační válce, ale i na počátečním vypuknutí vojenského konfliktu na východě Ukrajiny v roce 2014. Igor Strelkov (Girkin), blízký spolupracovník Malofejeva [14], přiznal, že jeho jednotka válku na Ukrajině skutečně zahájila. Svěřil se s tím v rozhovoru pro noviny „Zavtra“ [15] v roce 2014.
„Kolo války, které trvá dodnes, uvedla do pohybu naše jednotka.“ – Igor Strelkov
Ruská světová ideologie v činnosti WRPC a Silantjevova rétorika
Ideologie Ruského světa se odráží i v činnosti WRPC a rétorice Romana Silantjeva. Například 27. března 2024 se konalo 25. zasedání WRPC, na němž účastníci schválili mandát (příkazní rezoluci) s názvem „Současnost a budoucnost Ruského světa“. Níže je uveden výňatek z tohoto mandátu zveřejněný na oficiálních stránkách RPC (MP), kde je válka na Ukrajině označena za „svatou“ [16]:
„Speciální vojenská operace (SVO) je novou etapou národně osvobozeneckého boje ruského lidu proti zločinnému kyjevskému režimu a kolektivnímu Západu, který za ním stojí a který probíhá na území jihozápadní Rusi od roku 2014. Během SVO ruský lid se zbraní v ruce brání svůj život, svobodu, státnost, civilizační, náboženskou, národní a kulturní identitu, jakož i právo žít na vlastní půdě v hranicích jednotného ruského státu. Z duchovního a morálního hlediska je tato zvláštní vojenská operace svatou válkou, v níž Rusko a jeho lid, bránící jednotný duchovní prostor Svaté Rusi, plní poslání „Držitele“, chránícího svět před náporem globalismu a vítězstvím Západu, který propadl satanismu.
Po skončení SVO by se celé území současné Ukrajiny mělo dostat do zóny výlučného vlivu Ruska.“
Snímky obrazovky z oficiálních stránek moskevského patriarchátu patriarchia.ru: Mandát 25. světového ruského lidového sněmu „Současnost a budoucnost ruského světa“. 27. března 2024
Na stejném zasedání WRPC se diskutovalo také o migrační politice, respektive o politice proti migraci. Podrobnosti o protiimigračních a protiislámských narativech, včetně těch, které se odrážejí v mandátu WRPC, jsme již dříve zaznamenali v článku „Na prahu civilizační války“.
Roman Silantjev je známý také svými radikálními protiislámskými názory. Například v roce 2016 při komentování své zprávy nazvané „Etno-náboženské hrozby“ Silantjev téměř explicitně vyzval k násilnému střílení muslimů v Rusku. Zde je výňatek z článku na portálu „Golos Islama“ („Hlas islámu“) [17], který analyzuje jeho zprávu:
„Ze zprávy jasně vyplývá, že se to netýká jen wahhábistů. Uvedený počet 700 000 a vyjmenované oblasti zájmu naznačují, že cílem je téměř každý muslim, který dodržuje islámské zákony. Označení myšlenky chalífátu za teroristickou hrozbu navíc zjevně poukazuje na snahu zlikvidovat všechny oddané muslimy.“
„Musíme radikálně zpřísnit legislativu a přestat si myslet, že mírová jednání a dohody mohou cokoli vyřešit. Musíme je jednoduše vyhladit. Stejně jako jsme zabíjeli fašisty, musíme zabíjet wahhábisty, uzavřel religionista.“
Snímky obrazovky z webových stránek Hlas islámu [17]
Již dříve, v roce 2015, požádal Damir Chajretdinov, rektor Moskevského islámského institutu, ministerstvo vnitra o prošetření Silantjevových publikací kvůli podněcování nenávisti. Místo toho úřad zahájil vyšetřování samotného Chajretdinova. Silantjev později poznamenal, že to bylo již popáté, co úřady na základě žádosti Rady muftího odmítly proti němu vznést obvinění. [18]
Silantjevovu protimuslimskou rétoriku doplňují extrémní protiukrajinské a protizápadní nálady, které jsou charakteristickým znakem každého člena RACIRS. Narativy RACIRS již po desetiletí vykreslují Ukrajinu jako zemi ovládanou „nacisty“ a „západními sektáři“ a jako zemi, kterou je třeba „denacifikovat“. Právě tento narativ se nakonec stal oficiálním ospravedlněním ruské rozsáhlé invaze na Ukrajinu 24. února 2022. Navzdory obviňování Ukrajinců z nacismu je sám Silantjev známý svými otevřeně antisemitskými výroky, které dokonce odsoudil Ruský židovský kongres.
Protiamerický postoj v ideologii FECRIS
Evropská federace center pro výzkum a informace o kultech a sektách (FECRIS) se po celou dobu své existence opírá o protiamerické konspirační teorie. Mnoho evropských antikultistů tvrdí, že americké spiknutí usiluje o oslabení evropské národní identity zaváděním amerických „sekt“ do evropských zemí. Na podporu těchto myšlenek se antikultisté často odvolávají na knihu „Mafie sekt“‚ z roku 1996 a článek francouzského antikultového novináře Bruna Fouchereaua z roku 2001 „Sekty: Trojský kůň Spojených států v Evropě“. [19]
Snímky obrazovky z webových stránek Le Monde Diplomatique [19]
Bruno Fouchereau, „Mafie sekt“ (1996). Fotografie na obálce knihy z webových stránek Francouzské národní knihovny (BnF).
Tento postoj se zcela přesně shoduje s postojem ruských ideologů a propagandistů, kteří podobně tvrdí, že „duchovní bezpečnost“ ruského světa je ohrožena. V tomto narativu se vina promítá na kolektivní Západ a údajné americké spiknutí, které prostřednictvím „sekt“ infiltruje Rusko a sousední země, včetně Ukrajiny, která je považována za nedílnou součást Ruského světa.
O přesvědčení členů FECRIS o existenci amerického spiknutí svědčí i některé antikultovní konference. Například v roce 2005 se konala konference v Madridu ve Španělsku. [20]
Snímek obrazovky z webových stránek FECRIS [20]
Na oficiálních webových stránkách FECRIS, které se věnují této události, je zdůvodnění vzniku antikultovních snah uvedeno takto:
„Široký rozvoj naší sítě je způsoben migrací sekt/kultů z USA a západní Evropy do východní Evropy, což vedlo k postupnému vzniku východoevropských sdružení, která se pak stala členy a korespondenty FECRIS.“
Zde bychom rádi zdůraznili ještě jeden bod, který bude vysvětlen později v článku:
„V roce 1999 organizace FECRIS, která si přála vyjasnit etické zásady, jichž se její členové a korespondenti drží, vypracovala schéma, v němž se prohlásila za nefilozofickou, nenáboženskou, nepolitickou a nekomerční.“
Charakteristika vlivu ruských zpravodajských služeb v zahraničí
Vliv Kremlu v zahraničí je uplatňován různými kanály, přičemž klíčovou roli hraje federální vládní agentura Rossotrudničestvo. Tato agentura oficiálně tvrdí, že podporuje kulturní, vzdělávací a humanitární vazby mezi Ruskem a jinými národy, a má zastoupení ve 134 zemích světa. Ve skutečnosti je Rossotrudničestvo hlavním motorem „měkké síly“ Kremlu a zabývá se špionáží a náborem agentů, přičemž v jeho řadách působí pracovníci FSB a SVR. Tato zjištění odhalilo Dossier Center ve svém investigativním článku „Co je Rossotrudničestvo a k čemu je potřeba?“. [21]
* Dossier Center, neziskový projekt Michaila Chodorkovského, se zabývá vyšetřováním a analýzou korupčních vazeb ruských politiků a zpravodajských důstojníků. Jeho cílem je podporovat nastolení právního státu v Rusku dokumentováním a šířením výsledků investigativní žurnalistiky.
Tento příklad uvádíme proto, abychom citovali slova šéfa Rossotrudničestva Jevgenije Primakova (vnuka zesnulého bývalého ředitele SVR Jevgenije Primakova). Jeho výroky pronesené v roce 2020 jsou poměrně vypovídající a umožňují nahlédnout do vývoje strategií ruských zpravodajských agentů v zahraničí [22]:
„Pro efektivitu našich zahraničních center budou platit zcela jiná kritéria. Patří mezi ně počet a kvalita organizací a nevládních skupin zapojených do naší práce, jako jsou nevládní organizace nebo skupiny lidí, které spojuje společná myšlenka. Musíme je zapojit do našich aktivit.
Navíc je zcela zbytečné, aby vystupovali pod proruskými politickými hesly. Ano, rádi bychom získali politickou podporu a solidaritu, ale ne vždy je to možné a my to chápeme. Rozhodně bychom měli hledat lidi, například ve Velké Británii, kteří by řekli: „Ano, Krym je ruský“. Ale tam, kde takové lidi nenajdeme, musíme najít body solidarity v jakýchkoli jiných otázkách společného zájmu. Existují rozvojové cíle OSN, obecné otázky jako boj proti terorismu, chudobě, nemocem a COVID. I v nepolitických otázkách musíme najít společnou řeč. Čím více zapojíme nevládní sektor a nezávislé nevládní organizace, tím větší odezvy se nám dostane. Rossotrudničestvo musí tyto body solidarity průběžně vytvářet.“
Na první pohled mají ruští agenti v zahraničí vystupovat pod otevřeně proruskými politickými hesly. Jak však vidíme, nemusí tomu tak být. Stejně tak prohlášení o nezávislosti některých organizací nelze vždy brát za bernou minci. To nás přivádí zpět k již citovanému prohlášení FECRIS, kde se tato antikultovní federace prohlásila za nefilosofickou, nenáboženskou, nepolitickou a nekomerční. Jak však vidíme, ruské zpravodajské služby se zaměřují na nezávislé neziskové nevládní organizace i v demokratických zemích.
Jak tedy rozeznat pravdu od lži? Kdy je demokracie bráněna a kdy je jen fasádou sloužící antidemokratickým silám? Je velmi důležité zkoumat výsledky činnosti organizace: jsou plně v souladu s jejími deklarovanými cíli, nebo dosahují pravého opaku? Citujeme odvěkou křesťanskou pravdu: „Podle jejich ovoce je poznáte.“ – Bible svatá, Matouš 7,20 (ESV).
V případě mezinárodní antikultovní sítě se odpověď na otázku, komu slouží a čí zájmy prosazuje, stává stále více rétorickou ve světle jejich otevřeně antidemokratických aktivit a diskreditujících vazeb. Abychom toto tvrzení ještě více zdůvodnili, uvedeme další fakta.
Dvojí standardy a lži antikultovních aktérů
Od ruské invaze na Ukrajinu se mnozí antikultovní představitelé snažili změnit rétoriku a distancovat se od svých ruských protějšků v rámci RACIRS. V dubnu 2022, jen několik měsíců po začátku války, navíc z webových stránek FECRIS záhadně zmizely odkazy na její přidružené organizace v Rusku. Ačkoli by mohlo být lákavé věřit, že antikultovní aktéři v Evropě přehodnotili svou podporu války a jejích ideologů, skutečnost je mnohem cyničtější. Takovéto veřejné gesto odstranění informací z oficiálních internetových stránek se nezdá být ničím jiným než zástěrkou. Příklad Romana Silantjeva, ruského antikultisty úzce spolupracujícího s FSB, tento závěr posiluje.
Ve dnech 28.-29. června 2022 navštívil Roman Silantjev oblast Donbasu. [23] Během kulatého stolu s názvem „Mládež světa proti extremismu ve všech jeho podobách“ seznámil studenty z okupovaných území se svou vykonstruovanou vědou „destruktologie“, kterou označuje za „rozšířenou sektologii“. Propagoval zde také protiukrajinskou a protizápadní ideologii.
Fotografie z webových stránek Světové ruské lidové rady [23]
Navzdory této skutečnosti, navzdory brutálním bojům v ukrajinských městech v té době a smrti bezpočtu nevinných civilistů a navzdory Silantjevově dlouhodobé spolupráci s FSB a jeho pochybným vazbám se o necelý měsíc později, 15. července 2022, zúčastnil antikultovní konference v Paříži. Akce byla zaměřena na „vliv náboženských sekt na duševní zdraví, sociální vztahy a politiku“. Konferenci zahájil Didier Pachoud, pokladník FECRIS a vedoucí GEMPPI, francouzské pobočky FECRIS. V září 2022 byla zveřejněna tisková zpráva o této akci s názvem „Jak sekty ovlivňují duševní zdraví, společenské vztahy a politiku“. [24]
Tisková zpráva obsahovala následující prohlášení o účasti Romana Silantjeva: „Profesor Roman Silantjev hovořil o nové aplikované vědě zvané ‚destruktologie‘, která studuje destruktivní ideologie náboženského i světského charakteru.“
Snímky obrazovky tiskové zprávy z archivu webových stránek Times News Wire [24]
Co tato událost ukazuje? Naznačuje, že mezinárodní síť antikultovních agentů funguje jako jednotný celek koordinovaný jediným ideologickým centrem a je imunní vůči světovým událostem, zákonům, demokratickým hodnotám, lidským právům a skutečnému zájmu o lidi. Antikultovní aktéři se nikdy skutečně nevzdali ideologie nebo názorů svých ruských kolegů z RACIRS, ani se nedistancovali od ideologie války, ničení a nacismu. Naopak, představitelé antikultovního hnutí bez ohledu na země, v nichž působí, nadále spolupracují. Sledují společné protidemokratické a destabilizační cíle, zaměřují se na odpůrce a podporují nástup totality a nacismu, přičemž své jednání cynicky maskují pod rouškou antikultovní rétoriky.
Zdroje:
- https://www.interfax.ru/russia/685440
2. https://www.youtube.com/watch?v=sWKy1yQTH5k
3. https://www.youtube.com/watch?v=7XPaVB0-v18
4. https://www.fecris.org/conferences/sofia2016/Acts_SofiaEN_update_30.04.2021.pdf
5. https://www.fecris.org/uncategorized/women-in-cults-gurus-and-victims/
6. https://sectes-info.com/fecris-statuts-et-membres/
7. https://europeantimes.news/2022/08/how-the-french-miviludes-compromised-itself-with-russian-extremists/
8. https://patriarch.patriarchia.ru/vsemirnyy-russkiy-narodnyy-sobor/
9. https://vrns.ru/news/konstantin-malofeev-izbran-zamestitelem-glavy-vsemirnogo-russkogo-narodnogo-sobora/?sphrase_id=6098
10. https://vrns.ru/news/pravozashchitnyy-tsentr/
11. https://vrns.ru/o-vrns/prezidium.php
12. https://theins.ru/politika/11446
13. https://theins.ru/en/politics/268694
14. https://books.google.de/books?id=7dWgEAAAQBAJ&newbks=0&printsec=frontcover&pg=PA148&dq=Russian+Orthodox+nationalist+and+investment+fund+billionaire&hl=en&redir_esc=y#v=onepage&q=Russian%20Orthodox%20nationalist%20and%20investment%20fund%20billionaire&f=false
15. https://zavtra.ru/blogs/kto-tyi-strelok
16. http://www.patriarchia.ru/db/text/6116189.html
17. https://golosislama.com/news.php?id=17104
18. https://novayagazeta.ru/articles/2023/05/06/tsaritsa-nauk-media
19. https://www.monde-diplomatique.fr/2001/05/FOUCHEREAU/1765
20. https://www.fecris.org/uncategorized/presentation-of-fecris/
21. https://dossier.center/rossotr/
22. https://iz.ru/1033306/nataliia-portiakova/slozhno-predstavit-cheloveka-v-zdravom-ume-kotoryi-poshel-chitat-sait-rossotrudnichestva
23. https://vrns.ru/news/roman-silantev-provel-v-luganske-seminary-po-destruktologii-i-metodakh-borby-s-satanizmom/
24. https://web.archive.org/web/20221002092113/https:/www.timesnewswire.com/pressrelease/how-cults-affect-mental-health-social-relations-and-politics/
Tento článek je překladem původní anglické verze, kterou naleznete na tomto odkaze.