Obléhání sídla Davidiánů, skupiny amerických občanů a Adventistů sedmého dne, ve Waco na jaře 1993 bylo klíčovou událostí v dějinách USA. Vyvolalo bezprecedentní vlnu násilí a navždy změnilo osud národa. Jedenapadesátidenní zásah skončil útokem FBI, který vyústil v ničivý požár. Zahynulo celkem 82 lidí, mezi nimiž byli Američané i členové větve Davidiánů z jiných zemí, a z toho 23 dětí. Mezi dětmi byly i dva novorozenci, kteří se narodili při požáru, ve kterém jejich matky zemřely.
Události ve Waco vedly v roce 1995 k bombovému útoku na federální budovu v Oklahoma City, provedenému jako „pomsta za Waco“. Ten zůstává nejsmrtonosnějším aktem domácího terorismu v dějinách USA. Vlna střelby na školách, která sužuje Ameriku v posledních desetiletích, začala střelbou na střední škole Columbine, původně plánovanou na 19. dubna 1999 – šesté výročí ukončení obléhání Waco a čtvrté výročí bombového útoku v Oklahoma City. Vážné politické a národnostní rozdělení v USA, často srovnávané s občanskou válkou, má rovněž kořeny v událostech ve Waco v roce 1993.
V této sérii článků budeme uvádět fakta, která naznačují, kdo stál za organizací této klíčové akce na jaře 1993. Těmto událostem předcházelo několik let intenzivní činnosti antikultistů zaměřené na diskreditaci Davidiánů prostřednictvím démonizace a dehumanizace v médiích a marginalizace veřejného mínění. Antikultisté se rovněž zapojili do rozsáhlých dezinformačních kampaní zaměřených na orgány činné v trestním řízení, jejichž cílem bylo vyprovokovat nadměrné použití síly.
Davidiánská skupina adventistů sedmého dne (DSDA) byla založena v roce 1935 nedaleko Waco na místě, které nazývali Mount Carmel. Později si ke svému názvu přidali slovo „větev“, inspirováni biblickou pasáží z Izajáše („a z jeho kořenů vyroste větev“). Tato skupina Američanů žila v míru více než padesát let a byla známá jako skupina dobrých, zákony dodržujících občanů. Žili na půdě, kterou v osmdesátých letech minulého století ubránili před samozvaným prorokem Georgem Rodenem, který se ji pokusil uzurpovat, ale prohrál řadu soudních sporů. Vlastníma rukama si na této půdě postavili dům a na živobytí si vydělávali tvrdou prací.
Areál Mount Carmel, obývaný Davidiány v letech 1988 a 1993
Stojí za zmínku, že až do konce 80. let se v tisku o Davidiánech mluvilo s úctou jako o „náboženské skupině“. Termín „sekta“ pro ně poprvé použili antikultisté a šířili ho prostřednictvím hanlivých článků a mediálních materiálů, které vytvářeli novináři spolupracující přímo s antikultisty. Tato očerňující kampaň začala několik let před tragickými událostmi.
Jejím hlavním terčem byl mladý kazatel a vůdce skupiny amerických občanů praktikujících Davidiánskou větev adventismu, Vernon Howell, který si z náboženských důvodů změnil jméno na David Koresh. Byl označen za „vůdce nebezpečné sekty.”
Příklad novinového článku o Davidiánech předtím, než antikultisté zahájili démonizační kampaň, Waco Tribune-Herald, 1988.
Démonizační kampaň proti Davidiánům vedl antikultista a deprogramátor Rick Ross. Pod jeho vedením byla zorganizována skupina, která se zaměřovala speciálně na Davidiány a démonizovala je. Do této skupiny patřili antikultisté z Cult Awareness Network (CAN) – přední antikultovní organizace v USA – spolu s naverbovanými bývalými členy Davidiánů, jejich příbuznými a reportéry z různých zpravodajských agentur a populárních televizních pořadů. Počátkem 90. let byla CAN hlavní antikultovní organizací v USA a Rick Ross byl jedním z jejích „nejefektivnějších“ deprogramátorů.
Antikultista, deprogramátor Rick Ross alias Rickey Allen Ross
V roce 1987 Ross provedl násilné deprogramování dvou amerických občanů hlásících se k větvi Davidiánů na severu státu New York. V roce 1988 začal Ross a další členové CAN aktivně shromažďovat informace s cílem zničit skupinu Davidiánů a Davida Koreshe. Začali vyhledáváním odpadlíků a kandidátů na roli falešných „obětí“.
Falešná „oběť“ je klasická taktika používaná antikultisty, kdy bývalý člen náboženské skupiny (odpadlík) nebo příbuzný člena pod vlivem antikultistů podává nepravdivá prohlášení o svých zkušenostech ve skupině, aby vyvolal veřejné pobouření a přiměl orgány činné v trestním řízení k zásahu proti očerňované skupině.
Odpadlíci, známí také jako „přeběhlíci a zrádci“, často vyprávějí „kruté příběhy“ o manipulaci, podvodech nebo nátlaku, které údajně zažili. Těmto přeběhlíkům se často dostává značné pozornosti médií, která jejich vyprávění využívají k vytváření senzačních zpráv. To platí zejména tehdy, pokud je přeběhlík ochoten „odhalit tajemství“ skupiny, k níž kdysi patřil. Akademičtí výzkumníci a sociologové přistupují ke svědectvím odpadlíků opatrně, s ohledem na jejich zaujatost a osobní motivy.
Taktika používání „hrůzostrašných příběhů“ nebo „propagandy zvěrstev“, kterou často používají odpadlíci a antikultisté, byla rozšířená i v nacistickém Německu. Používala se k démonizaci Židů a manipulaci obyvatelstva. Příkladem takových „zvěrských příběhů“ je Hitlerova poslední směrnice vydaná patnáct dní před jeho sebevraždou, která hlásala poválečné záměry „židobolševiků“ spáchat úplnou genocidu německého národa. Tato směrnice tvrdila, že všichni muži budou posláni do pracovních táborů na Sibiř a ženy a dívky budou přeměněny na vojenské sexuální otrokyně. Tento typ manipulace podobně použili antikultisté proti Davidiánům a Davidu Koreshovi.
David Koresh, tehdy Vernon Howell, a Marc Breault, 1987
Role hlavního odpadlíka se ujal Mark Breault. Ten spolu se svou ženou opustil Davidiány v roce 1989 po konfliktu s Davidem Koreshem, k čemuž ho vedly osobní výhrady. Po přestěhování do Austrálie, kde měli Davidiáni skupinu stoupenců, se zaměřil na nábor nových odpadlíků, prohlásil se za proroka a na biblických setkáních odsoudil Koreshe jako falešného proroka.
Breaultovi se podařilo ovlivnit několik rodin a příbuzných Davidiánů v Austrálii, včetně rodiny Gentových, a také z Kalifornie, kde také byla skupina v La Verne nedaleko Los Angeles. Zahájili soustředěnou dezinformační kampaň zaměřenou na americké úřady a tvrdili, že Koresh a všichni ostatní Davidiáni představují hrozbu.
Robyn Bunds, bývalá členka Davidiánů
Důležitým spojencem v tomto úsilí byla Robyn Bundsová, odpadlice z Kalifornie, která měla s Davidem Koreshem dítě jménem Shaun. V roce 1990 Mark Breault a Robin Bunds zahájili pomlouvačnou kampaň, v níž tvrdili Davidiánům v Austrálii a Kalifornii, stejně jako americkým imigračním úředníkům, kalifornské policii a orgánům činným v trestním řízení v Texasu, že David Koresh plánuje lidské oběti a „zabíjení dětí“.
Rick Ross a Mark Breault použili klasický přístup proti sektám. Vnucovali veřejnosti tvrzení, že Davidiáni byli „nebezpečným destruktivním kultem“ a že Koresh používal „vymývání mozků“ k ovládání členů skupiny, a naznačovali, že mohl zabíjet bývalé členy a dokonce nařizovat hromadné sebevraždy.2
Antikultisté používali teorii „vymývání mozků“ během prvních soudních případů týkajících se únosů a násilného deprogramování. Snažili se přesvědčit porotu, že jejich obětem byly „vymyty mozky“ v „nebezpečné sektě“. Oběti unášeli, drželi je několik týdnů v zajetí a vystavovali je psychickému mučení. Jejich cílem bylo oběť zlomit a podřídit jí své vůli a udělat z ní poslušného odpadlíka. Navzdory těmto činům tvrdili, že se pouze „snaží pomoci“ této „zombie s vymytým mozkem“.
Taková svědectví u soudů podávali samozvaní „odborníci na sekty“. Mezi nimi byli Rick Ross, který formálně dokončil pouze střední školu a v minulosti trpěl vážnou duševní chorobou, a Steven Hassan, který oficiálně získal licenci v roce 1992. Výbor pro registraci profesí v oblasti duševního zdraví později Hassanovi licenci odebral za „nerespektování důstojnosti a nepodporování blaha klientů“ a za „neprofesionální chování a jednání, které podkopává důvěru veřejnosti v integritu profese“.
„Znalecké posudky“ podporující teorii ‚vymývání mozku‘ se setkaly s konečnou porážkou v případu federálního soudu ‚Spojené státy vs. Fishman‘ z roku 1990. Obžalovaný Steven Fishman, bývalý člen scientologické církve, byl obviněn z poštovního podvodu. Fishman na svou obhajobu tvrdil, že mu církev „vymyla mozek“ a že za své činy nemůže nést odpovědnost. Soud se vážně zabýval vědeckou životaschopností teorie „vymývání mozku“. Zjistil, že nesplňuje federální standardy pro přípustnost jako vědecký důkaz. Soud zakázal svědectví „odborníků na kulty“, kteří teorii vymývání mozků dlouhodobě podporovali jako věrohodnou a vědecky uznávanou. Jakmile se vláda stala účastníkem soudního řízení a byla nucena tvrzení o vymývání mozků prošetřit, používání této pseudovědy u soudů konečně ustalo.
Americká psychologická asociace a Americká sociologická asociace rovněž odmítly teorii vymývání mozků jako nedostatečně věrohodnou a vědecky podloženou.
David Koresh s manželkou Rachel a synem Cyrusem před svým domem v roce 1986.
V září 1990 si však Breault a skupina australských přeběhlíků najali soukromého detektiva, sepsali devět písemných místopřísežných prohlášení, v nichž démonizovali americké občany praktikující větev Davidiánů adventismu sedmého dne jako „nebezpečnou sektu“, ve které byl všem „vymyt mozek“, a poslali detektiva spolu s místopřísežnými prohlášeními podepsanými australskými odpadlíky na setkání s místními úřady v La Verne v Kalifornii a ve Waco v Texasu, jakož i s pracovníky daňového úřadu a imigračního úřadu USA. Orgány činné v trestním řízení tato tvrzení odmítly pro nedostatek důkazů a zamítly je jako pouhé nepodložené pomluvy.
Detektiv pokračoval v práci pro antikultovní skupinu ještě několik let. Jeho hlavním úkolem bylo shromažďovat informace a pátrat po kompromitujících materiálech na americké občany z větve Davidiánů.
Dne 31. října 1991 Mark Breault zavolal Davidu Jewellovi, který žil v Michiganu a nikdy nebyl členem Davidiánů. Měl však dceru Kiri se Sherry Jewellovou. Sherry byla členkou Davidiánů. Na základě stejných „hororových historek“ Breault přesvědčil Davida, aby zahájil boj o opatrovnictví Kiri a pokusil se Sherry, kterou označil za „členku sekty s vymytým mozkem“, zbavit rodičovských práv. Mark Breault vypovídal během soudního slyšení, které se konalo v Michiganu v únoru 1992, a snažil se soud přesvědčit antikultovní rétorikou. Soud však Breaultovo svědectví neshledal přesvědčivým a Davidovi a Sherry Jewellovým přiznal společnou péči.
V únoru 1992 nahlásili Mark Breault a David Jewell texaskému Úřadu na ochranu dětí (CPS) obvinění ze zneužívání dětí rodiči Davidiánů v Mount Carmel. Na základě jejich tvrzení navštívili úředníci CPS Mount Carmel třikrát. Fyzická vyšetření 12 dětí Davidiánů neodhalila žádné známky zneužívání nebo traumatu. Byly provedeny rozhovory s dospělými i dětmi, přičemž děti popíraly jakékoliv špatné zacházení a dospělí vehementně popírali používání tvrdých kázeňských metod vůči dětem. Vzhledem k nedostatku důkazů podporujících obvinění ze zneužívání dětí byl případ po několika měsících uzavřen.
V březnu 1992 začali Mark Breault, David Jewell a další tvrdit, že lidé od Davidiánů plánovali 18. dubna 1992 hromadnou sebevraždu. Tvrdili, že bez zásahu se Mount Carmel stane „dalším Jonestownem“. Napsali dopis kongresmanovi Fredovi Uptonovi z Michiganu, který ho předal kongresmanovi Chetu Edwardsovi z Texasu, který ho pak předal FBI. FBI případ uzavřela pro nedostatek důkazů. Odpadlíci nikdy nevysvětlili, proč se „plánovaná“ hromadná sebevražda na duben 1992 nikdy neuskutečnila.
Waco Tribune-Herald se krátce po těchto publikacích stal hlásnou troubou antikultovní propagandy.
Tvrzení o hromadné sebevraždě bylo v tisku senzačně zveřejněno a stalo se příkladem úzké spolupráce mezi antikultisty, což upevnilo jejich vazby s Waco Tribune-Herald. Tyto noviny sehrály klíčovou roli při zahájení kampaně s cílem démonizovat americký lid, jehož práva a svobody jsou zaručeny ústavou, pouhý den před razií ATF na pozemku Davidiánů v roce 1993.
Tento narativ o možné hromadné sebevraždě Davidiánů, který původně spustili antikultisté, později sehrál rozhodující roli při interpretaci tragédie ve Waco.
Výše popsané metody antikultistů, včetně stigmatizace, dehumanizace a viny na základě asociací, jsou v jejich přístupu klasické. Jejich cílem je zaměřit se na konkrétní skupiny a zdiskreditovat je prostřednictvím informačního teroristického útoku.
Vytváření takových informačních teroristických útoků je nezbytné pro manipulaci s veřejným míněním a státními orgány činnými v trestním řízení, které antikultisté využívají pro své oběti. Podívejme se, jak přesně antikultisté manipulovali s orgány činnými v trestním řízení v případě Waco.
Události z roku 1993 začaly, když byl David Koresh, vůdce náboženské organizace „Davidiánů“, a její členové podezřelí z porušování zákonů o střelných zbraních. Dne 9. června 1992 zahájil zvláštní agent Davy Aguilera z Úřadu pro alkohol, tabák, střelné zbraně a výbušniny (ATF) v Austinu oficiální vyšetřování na základě nepotvrzených fám.
Odkud se vzaly tyto fámy a obvinění, o nichž později vyšetřování Kongresu zjistilo, že jsou plné nepravdivých tvrzení?
V létě 1992 antikultista Rick Ross unesl a násilím deprogramoval Davida Blocka, amerického občana praktikujícího Davidiánství. K tomuto deprogramování nedošlo v jednom z luxusních domů, které si Ross obvykle pronajímal pro své pohodlí na úkor příbuzných obětí. Místo toho, to proběhlo v domě Priscilly Coatesové, která byla v té době národní představitelkou organizace Cult Awareness Network (CAN). Během procesu deprogramování, což je v podstatě fyzické a psychické mučení, Rick Ross z Blocka vypáčil informace o zbraních uložených v Mount Carmelu. Předal je ATF, kde měl osobní kontakty.
Podle zprávy ministerstva financí o zátahu ATF z roku 1993 byly informace o zbraních (které se ukázaly jako nesprávné) „založeny téměř výhradně na výpovědi jednoho bývalého člena Davidiánů Davida Blocka“. Ministerstvo financí ve svém přezkumu činnosti ATF později kritizovalo přílišné spoléhání se agentury na jediný pochybný zdroj informací.
Stojí za zmínku, že v té době byl legální prodej střelných zbraní v Texasu běžnou činností a skutečně byl jedním ze zdrojů příjmů komunity Davidiánů. Spolupracovali s licencovaným prodejcem zbraní Henrym McMahonem, majitelem firmy Hewitt Hand Guns, kterého Aguilera 30. července 1992 kontroloval. Po této inspekci David Koresh nabídl agentům ATF možnost navštívit Mount Carmel a osobně zkontrolovat zbraně a případná porušení předpisů. Agent Aguilera však z nějakého důvodu tuto nabídku odmítl.
Ze zprávy Kongresu 3 z roku 1996:
„Není jasné, proč ATF nepřijala nabídku provést kontrolu dodržování předpisů u Koreshových střelných zbraní… Odmítnutí Koreshovy nabídky ze strany agentů bylo vážnou chybou.“
Podle zprávy Kongresu 3 navíc agenti ATF tuto skutečnost zatajili před kontrolou, kterou v roce 1993 provedlo ministerstvo financí USA, které na ATF dohlíželo:
„Důležité je, že zpráva ministerstva financí nezmiňuje, že Aguilera měl v době kontroly dodržování předpisů možnost zkontrolovat Koreshovy střelné zbraně. Wade Ishimoto, kontrolor Zprávy ministerstva financí, podvýborům uvedl, že o McMahonově kontrole dodržování předpisů nebyl ministerstvem financí během své kontroly informován. Pan Ishimoto tvrdil, že Koreshova nabídka měla být přijata, protože představovala neocenitelnou příležitost ke shromáždění důležitých zpravodajských informací.“
Následně, po zavedení nepřetržitého sledování členů komunity, byl agent Aguilera schopen shromáždit potřebné materiály k získání příkazu k prohlídce a zatčení. Následné vyšetřování iniciované Kongresem USA však zjistilo, že vyšetřování ATF bylo „špatně vypracované a vedené“. Aguilerovo místopřísežné prohlášení „obsahovalo četná nesprávná tvrzení o skutečnostech, nesprávné právní předpisy a nesprávnou aplikaci právních předpisů na skutečnosti“ a „podstatné irelevantní a matoucí informace“.
Z vyšetřování amerického Kongresu z roku 1996:
Vyšetřování Davidiánů ze strany ATF bylo hrubě nekompetentní. Postrádalo minimální profesionalitu, která se od velkého federálního donucovacího orgánu očekává… místopřísežné prohlášení podané na podporu zatykačů obsahovalo neuvěřitelné množství nepravdivých tvrzení. Agenti ATF odpovědní za přípravu místopřísežných prohlášení věděli nebo měli vědět, že mnohá z nich jsou nepravdivá.
Zejména místopřísežné prohlášení vypracované agentem Aguilerou tvrdilo:
- že Koresh vlastnil protitankovou pušku ráže 52 (což by bylo trestné). Ve skutečnosti vlastnil pušku ráže 50, která byla zcela legální.
- Že členové Davidiánů měli nábojnice granátů, ale nezmínila se o tom, že tyto nábojnice byly legálně pořízeny, připevněny na plakety a prodávány členy Davidiánů jako suvenýry na výstavách zbraní.
- Přísežné prohlášení odkazovalo na svědectví zástupce šerifa, který slyšel zvuk silné exploze vycházející z pozemku Mount Carmel. Nezmiňuje se však o šerifově vyšetřování, které zjistilo, že Davidiáni při stavebních pracích legálně používali výbušniny.
Zdrojem přehnaných tvrzení o nelegálních zbraních, polovojenském výcviku na Mount Carmel, nepřetržité ozbrojené stráži, rozkazu zastřelit každou podezřelou osobu a plánech na válku proti vládě USA byl výše zmíněný odpadlík Davidiánů Marc Breault, který komunitu opustil kvůli neshodám s Koreshem.
V místopřísežném prohlášení proti Davidiánům se však nikde neuvádí, že tento bývalý člen byl slepý, přesto se v něm tvrdí, že se osobně účastnil fyzického výcviku a cvičení se střelnými zbraněmi, které vedl Koresh, a údajně sloužil jako ozbrojená stráž.
Agent ATF Aguilera tedy původně postavil případ proti Davidiánům pouze na výpovědích anti-kultistů a jejich spolupracovníků. Na základě těchto zfalšovaných informací byl 25. února 1993 vydán příkaz k prohlídce ranče Mount Carmel, kde žila komunita Davidiánů.
Násilí, které následovalo, by však nebylo možné bez aktivní podpory antikultistů v médiích, kteří démonizovali a dehumanizovali Davidiány ještě před zátahem ATF. Jak byl tento akt informačního terorismu koordinován, bude podrobně popsáno v druhé části tohoto článku.
Více se dozvíte, když si pustíte film „The IMPACT. Přelomový dokumentární film“.
Zdroje:
1. Wessinger, Catherine (2006). The Branch Davidians and Religion Reporting: A Ten-year Retrospective. In Newport, K. G. C. and Gribben C. (Ed). Expecting the End: Millennialism in Social and Historical Context, (pp. 147-72). Waco: Baylor University Press
- Hall, John R. (1995). Public Narratives and the Apocalyptic Sect: From Jonestown to Mt.Carmel. In Wright, Stuart A.(Ed.). Armageddon in Waco: Critical Perspectives on the Branch Davidian Conflict (pp.205-235). Chicago: University of Chicago Press
- The Department Of The Treasury (1993). On the Bureau Of Alcohol, Tobacco, and Firearms. Investigation of Vernon Wayne Howell also known as David Koresh. Washington, DC: U.S. Government Printing Office
- Committee on Government Reform and Oversight (1996). Investigation into the Activities of Federal Law Enforcement Agencies Toward The Branch Davidians. Washington: U.S. Government Printing Office. Retrieved from www.congress.gov